Uf,to byla zamotaná cesta ven
21.11.2015 00:00
Dlouho jsme se mamince bouřily v bříšku.Ne ane se dostat ven.A pak najednou,jako když střelí,7.listopadu časně z rána,nás jedenáct vystřelilo najednou do studený zimy života.Nad náma to ospale broukalo,tři noci jsem nespal a ještě tohle,a pak nás někdo sušil a vzdychal...chudák vaše maminka,ta si dá.
No a než nás srovnali do nového bříška a hrkali jsme domů,všechny nás otočili,zkontrolovali pindíky a ty co je měli uprostřed bříška někam odnesli.Nový hlas nad nám trochu hořekoval,kluci je mi vás líto,ale mezi lidma to budete mít se svou erdelí hlavinkou opravdu těžký,než byste skončily u boudy na řetězu nebo odložení v kotci,nebo by nad váma nekomu rupaly nervy....a vaše mamka má velkou díru do břicha....
Trochu smutný začátek,ale my,co jsme tu, fakt ty tragedie neprožíváme.My máme tak prostřený stůl a moc hodnou maminku....